V únoru 1995 padla Barings. Dvě stě třicet tři let stará obchodní banka, ztráta osmi set dvaceti sedmi milionů liber, prodej za jednu libru.
Vysvětlení bylo hotové dřív než účetní uzávěrka. Před parlamentem zaznělo, že jde o incident jedinečný pro Barings, soustředěný kolem jednoho podvodného obchodníka v Singapuru.
To vysvětlení bylo pravdivé. Nick Leeson skutečně dva a půl roku obchodoval bez povolení a skutečně své ztráty schovával na účtu, o kterém v Londýně nikdo nechtěl vědět.
V červenci 1995 předložila vyšetřovací komise Board of Banking Supervision parlamentu zprávu o třech stech padesáti stranách.1 Ta se ptala na něco jiného. Ne co Leeson dělal, ale kdo ho řídil.
Zpráva zdokumentovala, že Leeson byl současně obchodníkem a šéfem útvaru, který jeho vlastní papírování zpracovával. Interní audit v roce 1994 doporučil to oddělit. Barings to doporučení neprovedl.1
A pak je v odstavci 7.9 věta, kvůli které se ta zpráva vyplatí otevřít. Za Leesonovu činnost od října 1993 do ledna 1995 nepřijal odpovědnost nikdo z managementu.1
Vyšetřovatelé se ptali, komu Leeson podléhal. Manažeři to jeden po druhém popírali. Ne ze zbabělosti. Většina z nich to skutečně nevěděla, protože to nikde nebylo určeno.
Historka o člověku dorazí první. Zpráva o tom, kdo tu roli řídil, za rok a půl.
Obě vysvětlení byla po ruce od prvního dne. Jenom jedno z nich stálo nulu.
Vysvětlení podvodným obchodníkem se dalo vyslovit den po pádu, nevyžadovalo nic ověřovat a neohrožovalo nikoho, kdo v té místnosti seděl. Vysvětlení nevlastněnou rolí vyžadovalo tři sta padesát stran, výslechy pod přísahou a přiznání lidí, kteří v té firmě pořád pracovali.
Organizace nesáhne po tom prvním proto, že je hloupá. Sáhne po něm proto, že je levné, rychlé a je k dispozici okamžitě. A když navíc sedí, hledání tím skončí.
V Barings nešlo o to, že by charakter nehrál roli. Šlo o to, že příběh o charakteru zavřel otázku, kdo tu roli řídí, dřív, než ji stačil někdo položit.
Levné vysvětlení dorazí první. Dole se viník hledá příliš rychle jako levná odpověď, nahoře se nehledá vůbec. Obojí je tatáž chyba z opačné strany. Drahé se musí hledat.
Barings padla v neděli šestadvacátého února. Do pondělního rána měl trh jméno a nikdo nepotřeboval víc.
Až u vás příště někdo selže, to vysvětlení bude hotové dřív, než dočtete jeho hodnocení. Bude sedět. A bude mluvit o něm.
Kdo v té chvíli řekne, čí ta role vlastně byla?
Zdroje
- Board of Banking Supervision (1995). Report of the Board of Banking Supervision Inquiry into the Circumstances of the Collapse of Barings. London: HMSO, 18. 7. 1995 (odstavce 7.9, 13.4, 13.18). Předloženo Parlamentu, projednáno 18. 7. 1995. https://hansard.parliament.uk/commons/1995-07-18/debates/d23c933d-a39c-4d68-8cf8-b874625a3b32/Barings
O autorovi
Dušan Sameliak pracuje s vedoucími pracovníky a organizacemi na rozvoji schopnosti orientovat se a rozhodovat v podmínkách tlaku, nejistoty a rychlé změny. Je zakladatelem AMC Institute.
O AMC Institute →